Syndrom podvodníka – Imposter syndrom. Znáš?

Otevřené sdílení prý pomáhá. Tož pojďme na to. Znáš syndrom podvodníka? (imposter syndrom) Já mu říkám “kompost syndrom” :))

Není to diagnóza, ale stav mysli a má ji, kde kdo. Možná i ty. Pocit, že ať děláš, co děláš, nejsi dost dobrej. Vidíš se tak kriticky, že nevidíš to ostatní dobré. Ať už je s tím, co děláš spokojen, kdo chce. Slyšíš ho, ale nevěříš mu. Nevěříš totiž sobě! “Jako že já?? Hm. Jen jsem přispěl náhodou k něčemu výjimečnému”

A co je na tom dobré? Uvědomit si ten pocit a kriticky se na něj podrobněji podívat. Co je skutečné a co jsou domněnky? 

Každý jsme v nějakém bodě života. A tvůrčí duše jsou někdy tak trochu složité bytosti. Pokud se chtějí posouvat. Vyvíjí na sebe tlak. Ne schválně, ale protože touží na maximum dělat to své dokonale. A co je dokonalé? To cítíme každý jinak.

A občas můžeme sklouznout do takové sebekritiky, že nám pak nejde nic. Nebo si to aspoň myslíme. Že?!

Onehdy se mi stalo, že jsem nechtěla sdílet svoje tetování, protože jsem propadla totální sebekritice. No, spíše zoufalství, že jsem to totálně posrala. Teď se tomu už trochu směju. Přestože byla klientka nadmíru spokojená s celým procesem. Mou péčí, energií a tím vším, co do toho dávám a rovnou se objednala na další termín. Děkovala a zaplatila mi ještě více než měla. Odešla a já se styděla. Za sebe, za to že dělám tatérům špatné jméno, za to že už ke mně nikdo nepřijde až tetování uvidí. Co budu dělat? Co řeknu dětem? Z čeho tenhle úžasné život uživím? No, lavina.. I když uvnitř sebe vím, že je to přesně to, co mi dává obrovský smysl a miluju to 💛

S vděčností dojatě sleduju vaše proměny. Pro některé z vás je totiž tetování a jeho proces terapií. Rituálem. Významem. Atd. Podporuje vztah k tělu a další aspekty v životě..

Nakonec: Co pomáhá? Někomu se svěřit nebo se z toho vypsat. Ten pocit pak ztratí na síle. Co je skutečnost a co jsou domněnky? Protože věcná kritika je potřeba, ale pokud přeroste v něco tak velkého, že tě začne žrát místo posouvat. Jsi v prdeli. Sorry, za výrazivo. Chce to odvahu a chce to občas ven. Není to náhodou, že jsi tam kde jsi. Jsi dost. Děláš dost a pokud zrovna ne, dej si pauzu, jako já tento týden.

Zajdi na terapii, zajdi na jógu, tanec, dej si vanu, zavolej kamarádce, nebo si přečti knížku, kterou už máš vedle postele pár let, napiš dopis, sdílej nebo zajdi na tetování a pokračuj. Nejsi v tom sám.

Objevuj, co ti vyhovuje 💛

Barevné dny a sny. Terez