Tak nějak to bylo ve zkratce :))
Se jednou tak probudíte, děti kolem hlavy, klasika.. Nechce se nám vstávat, ale je jasné že nakonec vstaneme. Je pátek.. Jakoby to s dětmi něco znamenalo, he. Ranní kolečko a ti mladší míří do školky a školy. Já se probírám mezi živé někdy až na cestě zpět domů a celá umrzlá. Dělám si čaj a nevím, co dřív.. Přiznám se, někdy jsem trochu chaotická, no. Takže usedám ke „kompu“ s diářem a oblíbeným listem „to do“, vyřizuji objednávky, moje barevné zákaznice a mezi tím něco taky sním a sním.. Balíčky, pošta – ta má v tento čas u mě velkou oblibu a sto bodů za „never more“ Ladím se na notu pohody a tlačím čísla kupředu .. A, uf finále. Dnes jen 45 min :)) Vracím se na základnu (domů). Tvoření, práce. U mě nikdy nekončící barevný proces.. A co dnes? Že poslali asi 20 m mých autorských látek se špatným tiskem? No, paráda. Že nestíhám.. No, klid.. Ale dělám, co můžu? No, tak dělám?! Tak jistě 🙂
Tu vrní telefon.. „Haloo, ahoj Terez, víš mě někdo vypadl s výstavou u nás v kavárně a tak volám.. tady Zdeněk z Pappa Coffee“ – „No, to mě mrzí“, říkám.. „To se nedělá den před instalací, hm, blbý no a takhle v prosinci k tomu.. „No, napadlo nás, co děláš a jestli by jsi třeba a mohla, můžeš? Jo? Přijeď.. Co a kdy? Zítra, jo!?“ :)) „No, no, já za chvíli musím pro děti a, a, a, nemám vlastně teď obrazy, jen jeden.. A co děti, co instalace a spojení s Plzní? Haloo..Tak Pappa v Plzni :))
To byl teprve začátek..
No, říkám si výzva a cestování. To je moje přeci, že. Koukám na hodinky.. Asi za dvě hodiny mám stihnout tiskárnu, udělat reprodukce a vyzvednout dítka. To dám a počítám rezervu asi 30 min. Jeden obraz na plátně s mým oblíbeným „šepsem“ a akvarelem v barvách mám a ten druhý možná dodělám večer? Balím a vyrážím za vydatného sněho-deště do akce. Desky s sebou a svou výzvu taky. Dojdu v klidu do tiskárny, kde na mě kouká na dveřích cedulka: „Z TECHNICKÝCH DŮVODŮ ZAVŘENO“ (pouze hotové zakázky k vyzvednutí, volejte a telefon) COŽE??! Zrovna dnes a teď? No, nic. Volám na uvedený kontakt, paní mě zná a tak je i příjemná na mé dotazy. Doporučuje zkusit jedinou možnou tiskárnu, která spíše řeší běžné tisky dokumentů. Vzdálenost asi 10 min.. Fajn, to už běžím. Hurá, tiskárna otevřená, ALE nemají už dnes papír v potřebné velikosti ani kvalitě. Ok. Sakra. „A vezmete mi papíry z první tiskárny prosím? Koupím a donesu. „Ok, zkusíme“. Gramáž a podrobnosti řešíme, mělo by typově vyjít. Mno, abych to zkrátila. Běžím zpět do první tiskárny, kupuji svůj oblíbený papír a běžím do „náhradní“ tiskárny.. Test papíru nevyšel, error. vysoká gramáž. A tiskárna zavírá.. děti v „ústavu“. Matka v závěji.. :)) Běžím zpět a zkouším se po cestě „modlit“ k první tiskárně. Dobíhám.. Volám.. Paní zvedá telefon “ Nevyšlo? Ale víte, co? Teď se nám rozjela mašina. Tak pojďte, vezmeme Vám ty tisky ještě už za tu vytrvalost.“ Díky tiskárno, amen. Dávám paní „flešku“ s daty, upřesníme si, co potřebuji a s posledním dotazem mizím ve dveřích. Jen si skočím tady kousek pro děti, ano? :)) „Jasné, pak se tu stavte reprodukce vyzvednout. Budu tu dlouho dnes“ Díky, díky, díky. Je 16:45.. Děti mám. Jsou úžasné a celý příběh jim cestou do tiskárny povídám.. Smějí se a zajímá je hlavně, jestli mám rohlík :)) Děkuji za ně a děkuji tiskárno. Děkuji výzvo.
PS: V běhu jsem ještě stihla zařídit hlídání na noc, abych mohla odjet instalovat obrazy a reprodukce do Plzně. Večer pracovní.. den s dětmi. První prosincová nedělní noc a má dílka už jsou na místě. Celý prosinec tu najdeš mou prodejní výstavu. V Pappa Coffee Vás osloví rodinná atmosféra, top přístup a chuť. Prostě jiný kafe 🙂
Barevný prosinec, Terez (By Terez)
